Komentáře: Odvaha k pravdě

Od: vri

vri — Sat, 29 Sep 2012 20:59:16 +0000

Je to spíš o odvaze než o pravdě
Pravda může být podmíněna odvahou a lež bývá důsledkem strachu. Těžko žádat od někoho, kdo se bojí, aby řekl/přijal pravdu.
Takže žádat pravdomluvnost/přijetí pravdy je téměř zbytečné. Účinnější bude zaměřit se na ten strach, ne?

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Thu, 13 Sep 2012 13:28:17 +0000

a co má ta Marie dělat?
To se má dát na islám, aby byla víc in?

Od: HMu

HMu — Thu, 13 Sep 2012 11:21:58 +0000

Uff,
také mne ten poslední odstavec zaskočil, protože jsem se podivila, že tu Marii Cosejmenujekrapetjinak také znáte. Znám i tu předchozí paní. Jsou to prostě modelové příběhy, v detailech slepené možná z několika, ale jakkoliv fiktivní, tak v jádru pravdivé. To hlavní sedí.
Zároveň jste mne podnítila k úvaze, co je ještě možné popisovat jako pravdu a co již jako ochrannou hradbu proti složitému a komplikovanému světu. Myslím si, že Marii, pokud nebude mít alespoň nějaký záchytný bod, by ublížilo rozbití její hradby, kterou pečlivě poslepovává jako vlaštovka poničené hnízdo. Ona to kdesi v sobě ví, ale musí vršit další přilepenou hrudku hlíny na prasklinku hradby, aby se celá nezhroutila. Ona ani neví, jak jinak to dělat, ale pokud bude sveřepě pokračovat, jistě se někde něco pohne a dá jí konečně za pravdu. Je ztroskotancem a zároveň potřebuje udržet svou pozici. Těžká věc, těžký problém, těžké konce.

Od: JakubP

JakubP — Thu, 13 Sep 2012 10:35:28 +0000

no tak, dámy
nebuď te tak přísné, nebo se chytíte do tenat paradoxů, dualit a protikladů. Vždyť pravda může být i v něčem vymyšleném, pokud se to opírá o relálné zkušenosti a život sám.
Ve spoustě vyfabulovaných příběhů je přeci „pravda“. Od pohádek pro malé děti až po klaiscká dramata a špičkové filmy. Hamlet, Romeo a julie – je v tom pravda? Ano, jinak by to lidi nebrali. Je to však vymyšlené? Ano, je! Je to rozpor, nebo důvod pro to, abychom zmíněná díla zavrhli? Toť otázka pro každého, leč díla se hrají stále a stále.
Všichni dobří rodáci – film vyfabulovaný, ale na základě konkrétních osudů. Je pravdivý? Asi je. Máme ho odsoudit proto, že je vymyšlený?
Takové odsudky mohou být paradoxně známkou černobílého vidění světa, jehož rizika, založená na nevidění celé pravdy, článek zmiňuje…

Pravda je častěji ve vyfabulovaném příběhu, nežli v údajně deskriptivním novinovém článku. Ten první je totiž častěji objektivnější, než ten druhý.

Od: Alexandra Lammelová

Alexandra Lammelová — Wed, 12 Sep 2012 22:38:37 +0000

Re: Odvaha k pravdě
Psala jsem o odvaze mluvit pravdu o sobě a slyšet pravdu. Říkat pravdu o druhých je holý nesmysl, krom toho, že je to neetické. Proto fiktivní příběhy – kompilát těch, které znám a jak je znám.
Zcela souhlasím – přiznat si pravdu neznamená vzdát se ideálů. Jen je podle mne třeba vzdát se naivní představy černobílého světa.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Wed, 12 Sep 2012 10:39:33 +0000

též mě zarazilo,
že v článku horujícím pro pravdu jsou fiktivní příběhy.
A nezapomeňme: přiznat si pravdu ještě neznamená vzdát se ideálů.

Od: babza

babza — Wed, 12 Sep 2012 09:54:25 +0000

No tedy –
tím posledním odstavcem jste mě dorazila. Tak psala jste pravdivé příběhy nebo jste si je vymyslela?
Ano, říkat pravdu není vždy snadné a říkat ji o sobě bývá často těžké. Ve skutečnosti známe nejlíp tu pravdu o sobě, o druhých to mohou být i klepy.
A nakonec ještě jeden poněkud cynický názor, který jsem si kdysi přečetla a utkvěl mi v paměti: „Říkáš-li pravdu, měl bys vědět, komu ji říkáš“.